Pohybové koutky na Jitřní

Každou přestávku můžeme na chodbách hrát ping-pong nebo sedět na takových velkých polštářích a sedačkách. Dost dobrá vychytávka je hlavně to, že nám nikdo nenařizuje, kdy si kdo může hrát. Prostě o přestávce, když mě to napadne, tak si jdu pinkat.

O velké přestávce navíc můžeme chodit i do tělocvičen, kde na nás čeká nachystaný parkur, gymnastika, opičí dráha, vybíjení, fotbal, basket … – co víc si přát!

 

Jsem moc rád, že chodím na Jitřní. Na jiných školách tohle prostě nedělají. Mě ale baví hýbat se a tak jsem spokojený právě s tímto. A nejsem sám! Pohybové koutky na chodbách i v tělocvičnách jsou v neustálém obložení. Fakt, přijď se klidně přesvědčit.

 

Má to ale pár jednoduchých pravidel

Ping-pong na chodbách

  • Před hrou musím mít nachystané pomůcky na další výuku.
  • Hraju s vlastními pálkami i míčky.
  • Hrát můžu pouze pálkou (nikoli telefonem, rukou, botou apod.), při hře nejím ani nepiju.
  • Do třídy odcházím nejpozději se zvoněním (ráno a o velké přestávce hned po prvním zvonění).

 

Velké přestávky v tělocvičnách

  • Protože zájem o sportování je na Jitřní obrovský, tak učitelé tuto aktivitu trošku korigují:
    • děti z I. stupně mají vyhrazené tělocvičny v pondělí, středu a pátek
    • děti z II. stupně pak v úterý a čtvrtek
  • Nesmím zapomínat na svou bezpečnost, takže hraju v teniskách, se sundanými řetízky, neberu si svačinu ani pití a tak – prostě, jak to znám z těláku.
  • Do třídy odcházím nejpozději po prvním zvonění.

 

Nějaké zajímavosti, co jsem zjistil

Nápad, brát nás i do tělocvičen mněl p. uč. Martin Hamada. Reagoval tak na naši potřebu zasportovat si, i když u pingpongových stolů už nebylo místo.

O pingpongové stoly na chodbách se zase zasloužit p. uč. David Gajdošík. A to už pěkně dávno – první pohybový koutek na Jitřní vznikl už v roce 2006. To jsem ještě ani nechodil do školy!Pohybové koutky ve škole

Prý měl při tom problémy s některými učitelkami, které chtěly, abychom mohli hrát jen o některé přestávce, nebo jen v určitý den. Naštěstí zdravý rozum zvítězil, takže dnes si hraju tehdy, když mám potřebu se uvolnit a ne tehdy, kdy by mi to někdo nařídil.

Většina stolů byla pořízena z peněz získaných za sběr papíru. Za rozšíření pohybových koutků na více míst po Jitřní si tak vlastně můžeme samy.

 

Sport je Jitřní – to ví přece každý.

Sportovní rozšíření na Jitřní budujeme od roku 1985, tedy více než 30 let.